Ptačí bufet otvírá

26. září 2018 - zdroj Zoo Ostrava

Ptačí bufet otvírá!

Podzim v ostravské zoo patří bezesporu k nejkrásnějším obdobím pro návštěvu areálu. Letní vedra jsou již minulostí a příjemná teplota láká ke klidné a odpočinkové procházce Velkým ostravským lesem, ve kterém se zoologická zahrada a botanický park nacházejí.

Některým stromům se již začaly vybarvovat listy do podzimních barev a mnoho dalších je bude brzo následovat. Co však jistě zaujme návštěvníky na první pohled, jsou plody rostlin, kterých se letos urodilo na ovocných i na okrasných druzích neobvykle mnoho. V ostravské zoo jde hlavně o bobule, peckovice, češule a malvice nejrůznějších druhů tzv. plodonosných rostlin rostoucích divoce v lesích nebo na jejich okrajích. Tyto plody jsou k vidění i na rostlinách dodatečně vysázených především podél botanických stezek nebo u zoologicko-botanických expozic, jako jsou Mokřady, Včelí stezka nebo Ptačí louka. Patří k nim především arónie, jeřáby, hlohyně šarlatová, různé druhy skalníku, šípkových růží a mnoho dalších. Za poslední dva roky bylo v zoo vysazeno za účelem zvýšení biodiverzity areálu na 12 tisíc plodonosných keřů a stromů, jejichž počet se bude i nadále zvyšovat.

Hlošina okoličnatá, foto P. Vlček

Jednou z těchto rostlin, kterou mohou návštěvníci obdivovat právě na Ptačí louce, je plody obsypaná hlošina okoličnatá (Elaeagnus umbellata), jejíž původní domovinou je Čína a Japonsko. Je považována za pionýrskou rostlinu a má pověst jednoho z nejlepších multifunkčních keřů. Červené plody s miniaturními bílými tečkami mají velikost od větší špendlíkové hlavičky přes velikost rybízu až po menší třešni. Rostou ve shlucích na mladších i starších větvích. Chutnají sladce a jsou velmi aromatické. Dají se jíst syrové i ve větším množství. Jsou velice atraktivní pro volně žijící zvířata, hlavně ptáky, kteří si z jejich větví dělají doslova bufet a o plody aktivně přetahují. Pseudopeckovice dozrávají od konce září do začátku listopadu. Zůstávají na keři i po prvních zimních mrazech a jejich chuť se ještě zvýrazní. Květy hlošiny jsou samosprašné a nenápadné, zato nádherně voní, takže tuto událost v květnu nelze minout. Hlošina má význam i díky produkci dusíku. V kombinaci s hlízkovitými bakteriemi na kořenech pomáhá hnojit okolní vegetaci. Bakterie vážou vzdušný dusík, který poskytují keři, ale uvolňují ho i do okolní půdy.

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | Facebook | mapa stránek | diskuzní fórum